Mgr. Jana Kováčová

Jana je maminka dvou dětí, vystudovaná učitelka a tak trochu workoholik. A jaká je její role v Uzlíku se dočtete v rozhovoru:

Vzpomínáš, jak Uzlík vznikal?

Začaly jsme se scházet, protože nám v Plzni chyběla skupina lidí (maminek) s tolerantním přístupem. I přesto, že se tak některé skupinky tváří, na setkání tomu tak nebylo. Chtěla jsem chodit někam, kde nemusím řešit, co a jak dělám a přitom se bát pohledů a komentářů jiných maminek. Protože nápady, setkání a další akce přibývaly, chtěly jsme tomu dát nějaké jméno. Pamatuji si, že jsem si myslela, že si holky dělají ohledně založení spolku srandu, a jednou Lenka přišla s papíry k podpisu. Kdyby vše nesepsala a nepřinesla papíry k podpisu, tak bychom tu dnes v této formě, s tímto názvem a logem nebyli.

Co jsi dělala před tím, než vznikl?

Skoro z každé práce jsem si odnesla něco, co využívám i v Uzlíku. Pracovala jsem na pokladně, v restauraci, na hotelu, jako pomocná účetní, spoluorganizátor akcí i hlídala dětí jako chůva. 10 let jsem pracovala v multikině na 5ti různých pozicích. Poslední rok před mateřskou dovolenou a vznikem Uzlíku jsem učila na 2.stupni ZŠ.

Co v Uzlíku děláš?

Starám se finance spolku a jejich efektivní využití. Připravuji rozpočet organizace a dalších projektů, kontroluji platby, schvaluji výdaje, vedu administrativu a zajišťuji BOZP a PO. Starám se o veškeré personální záležitosti, komunikaci se členy, lektory a partnery. S Lenkou tvoříme personální oddělení, vedeme pohovory s novými zaměstnanci a členy. V souladu s naším posláním pracujeme na strategii spolku a krátkodobých i dlouhodobých cílech. Společnou prací je také sestavení harmonogramu, příprava velkých akcí, komunikace s úřady a starost o dotace. Potkat mě můžete při vedení workshopů, jako lektorku cvičení s dětmi, na výletech a velkých akcích.

Co tě nejvíc nabíjí?

Mezi všemi čísly mě nejvíc nabíjí cvičení s dětmi. Vždy se těším na nová miminka a jejich maminky, pokroky dětí v navazujících kurzech a rozvoj jejich osobností. Velkou motivací je dobrý pocit z povedené akce a dokončené práce.

Co naopak vybíjí?

Věční tazatelé :D Věcné dotazy vždy vítám, ale často se objevují dotazy na informace, které jsou přímo v popisu akce nebo v mailu. Naštěstí těchto tazatelů ubývá. Nekonečně objevující se překážky před uskutečněním plánované akce.

Je něco, co ti v době Covid-19 bylo líto nebo tě naopak potěšilo?

Ta lítost bohužel v této době převládá. Mrzí mě zavřené centrum, které už mělo rozvrh na minimálně 5 dní v týdnu. Děti se nemohou vídat, nemohou chodit na kroužky a sportovat. Mrzí mě, že miminka ze cvičení už nebudou "miminka". Potěšil mě zájem o nabídku eshopu. Před Vánoci bylo obrovské množství objednávek. Nejvíce mě potěšil zájem o hru "Po stopách skřítků" a adventní kalendář, protože za tím stálo velké množství práce. Velmi mě potěšily členky a lektorky, které se přesunuly do online prostředí. Angličtina tak jede po celou dobu krom vánočních svátků. Semináře laktačních poradkyň měly neskutečnou návštěvnost. A to mě nejen těší, ale nutí vydržet a překonat tohle období.

Co Uzlíku přeješ do dalších let?

Přežití této doby. Ideální prostory pro všechny stávající i plánované aktivity. Stabilní tým podobně zapálených a aktivních členů.